Setkání s Vladimírem Remkem

23. února 2013 v 20:51 | jana | 
Byla to tak trochu přepadovka: včera večer mi táta oznámil, že dnes budu hrát v Praze turnaj ,,kosmonautů" (šachy samozřejmě). Měla jsem hostovat za Řevnice. Táta byl v práci a nechtěl mě pustit samotnou, takže se domluvil s Radkem který tam taky jel, že pojedu s ním. Setkali jsme se na nádraží, koupili si lístky, nastoupili do vlaku a čekali jsme až se to rozjede. Bylo šest ráno, ldyž sme vyjeli. Ve vlaku to strašně házelo a dělalo to různý zvuky.První co mě napadlo, že to zní jako sele před porážkou (nikdy jsem sele před porázkou neslyšela :D) a pak mi to znělo jak motorovka. Ještě k tomu byla tma a mě to děsilo. A Radek se mi smál!! :D Když sme dojeli vlakem do Prahy, tak Radek řikal, že pojedeme kousek metrem. To znamenalo jít na jezdící schody. A nikdy předtím na jezdících schodech nebyla!! A Radek se mi zase smál!
Pak sme se konečně dostali do hracího sálu. Usedli jsme k šachovnicím a hráli. Bylo 9 kol, z toho sem získala 6 a půl bodu a jako družstvo jsme skončili druhý, což byl nečekaný úspěch. A hádejte kdo nám předával medajle: Vladimír Remek!!
No a pak už následovala cestá zpět. Jinak řečeno znova jezdící schody, další výtlem Radka a děsivý zvuky ve vlaku (a další výtlem Radka ;D) Z toho mám názor že cesta do Prahy (a v Praze) je děsivá s velkým D.
Jinak zpět jsme přijeli kolem osmé hodiny večer a teď jsem tak unavená, že i ten tablet (na kterym píšu) už skoro neudržim a necejtim nohy :D Ne ale fak.. Mam dost ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti tady? :)

jj
ale jo
nn

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama